Varhany na hlavním kůru
Nejstarší varhany ve svatokopeckém poutním kostele byly postaveny okolo r. 1676 varhanářem Jakubem z Opavy. Jednalo se pravděpodobně o významného slezského varhanáře Jakuba Ryšáka (+1693), který postavil i varhany v katedrále ve Wroclavi, v Brně u sv. Jakuba a u premonstrátů na Hradisku u Olomouce v r. 1678. Nástroj měl 2 manuály, 19 rejstříků a v r. 1725 byl přenesen do Pozořic (jiné prameny uvádí, že byl nástroj přenesen do Hradečné – nyní Nová Hradečná).
V souvislosti s přípravou 100. výročí postavení Andrýskovy kaple (postavena 1632) – svatokopeckého poutního místa – začal na Svatém Kopečku čilý barokní stavební ruch, a to zejména po zvolení Roberta II. Sancia opatem v letech 1722-1732. Bylo přikročeno ke stavbě nových, vrcholně barokních varhan a pro tuto práci byl vybrán významný středoevropský varhanář Jan David Sieber (o1670-1723), který v té době žil v Brně. Smlouva o dílo s ním byla podepsána v r. 1722. Sieber však již v r. 1723 umírá a práci za něj dokončuje jeho tovaryš Antonín Richter (1688-1765), který si v r. 1724 vzal vdovu po Sieberovi Dorotu. Bohatě zdobené 3 varhanní skříně truhlářsky zhotovil Gallus Precher, plastiky Jan F. Sturmer (1675-1729, významný představitel olomouckého baroka, autor Mariánského sloupu na Dolním nám.) a polychromii se zlacením Filip Hieber. Varhany celkem stály 6000 zl., z toho varhanářské práce 3366 zl., výzdoba 700 zl. a zbytek zbývající práce. Uvedené částky jsou na dnešní poměry enormní (varhany obdobné velikosti v té době stály okolo 2500 zl.). Nástroj měl 2 manuály, 25 znějících rejstříků, manuálovou spojku, 5 uzavíracích ventilů, tremulant a zvonek na kalkanta (měchošlapa).
Dispozice původních varhan J. D. Siebera/A. Richtera z roku 1723
Ústní sdělení svatokopeckého probošta R. P. J. Půdy, OPraem. ing. O. Veverkovi z firmy Továrna na varhany n.p. Krnov - RIEGER-KLOSS v r. 1949
Hlavní stroj, C-c3 s krátkou oktávou
1. Principal 8´ prospekt
2. Flauta maior 8´ dřevo
3. Quintatön 8´ velká oktáva společná č. 3 a 4
4. Salicional 8´
5. Octav 4´
6. Flauta minor 4´ dřevo
7. Quint 3´ 2 2/3´
8. Superoctav 2´
9. Mixtur 5fach 1 ½´ 1 1/3´
10. Scharfmixtur 4fach ½´
Positiv, C-c3 s krátkou oktávou
11. Coppel maior 8´
12. Principal 4´
13. Coppel minor 4´
14. Spitzflöt 4´
15. Octav 2´
16. Quint 1 ½´ 1 1/3´
17. Mixtur 4fach 1´
Pedál, C-a s krátkou oktávou
18. Maiorbass 16´ prospekt ve věžích
19. Subbass 16´ dřevo
20. Principalbass 8´
21. Bass minor 8´ dřevo
22. Quintbass 6´ 5 1/3´
23. Octav 4´
24. Mixtur 4fach 2´
25. Fagott 8´ jazyk, dřevěné ozvučny, točené do kulata
Tyto velkolepé varhany velmi trpěly extrémními vlivy počasí na Svatém Kopečku, proto musely být často opravovány: 1784 Jan Haas za 300zl., 1798 Michael Frank za 250 zl., 1827 Jan Nepomuk Ignác Staudinger za 240 zl., 1877 Filip Komínek za 1350 zl. (v té době z celých varhan bylo možné použít pouze 9 hratelných rejstříků).
Velké svatokopecká varhany zvukově přestaly v 19. stol. vyhovovat dobovému hudebnímu vkusu, proto byly (z dnešního hlediska) barbarsky přestavěny pražským varhanářem Jindřichem Schiffnerem (1853-1938) v r. 1895 dle estetických zásad cecilianismu, tj. nahradit vyšší, alikvotní hlasy temnými barvami hlasů ve stejné zvukové poloze. Celá přestavba stála 3350 zl. a následná oprava varhanní skříně s dekorem 915 zl. Původní Sieberův nástroj byl tímto zásahem značně poničen, nicméně řada původních rejstříků zůstala zachována.
Dispozice varhan J. Schiffnera z roku 1895
I. manuál, C-f3, nové vzdušnice
1.Bourdon 16´ nový
2.Principal 8´ původní
3.Flöte 8´ nový
4.Gemshorn 8´ nový
5.Gamba 8´ nový
6.Harmonica 8´ nový
7.Octava 4´ původní
8.Rohrflöte 4´ z původních píšťal?
9.Waldflöte 2´ z původních píšťal?
10.Cornett 3-5f. 2 2/3´ z původních píšťal?
11.Mixtura 6f. 2´ z původních píšťal?
II. manuál, C-f3, nové vzdušnice
12.Geigenprincipal 8´ nový
13.Gedeckt 8´ původní?
14.Salicional 8´ nový
15.Aeolina 8´ nový
16.Vox coelestis 8´ nový
17.Flöte 4´ nový
+ Trompete 8´ 1931, přístavba od fy RIEGER
Pedál, C-d1
18.Principalbass 16´ původní?
19.Subbass 16´ původní?
20.Violonbass 16´ nový
21.Octavbass 8´ nový
22.Flötenbass 8´ nový
23.Cello 8´ nový
Pomocná zařízení: spojky, kolektivy atd.
Schiffnerův nástroj byl generálně opraven v r. 1931 krnovským varhanářským závodem RIEGER. Ke konci 80. let byl již varhany opět ve velmi neutěšeném stavu a proto bylo tehdejším duchovním správcem P. Gustavem Riedlem (nar. 1922) rozhodnuto o přípravě stavby nových koncertních varhan, které by se vestavěly do původní barokní varhanní skříně. Jednání proběhla s krnovskou Továrnou na varhany n. p. RIEGER-KLOSS. V souvislosti se změnou politických poměrů po r. 1989 a navrácením duchovní správy premonstrátskému řádu bylo od tohoto projektu upuštěno a bylo přistoupeno k novým jednáním s varhanářem Jaroslavem Stavinohou z Valašské Bystřice, který Schiffnerovy varhany zdemontoval (včetně původního Sieberova 16´pedálového prospektu, který se následně ztratil) a do uprázdněné varhanní skříně vestavěl v letech 1992-1998 nový nástroj podle návrhu tehdejšího diecézního organologa P. Angelika Mičky OP. Dílo stálo 3,8 mil.Kč a zároveň byla restaurována varhanní skříň (pražský ateliér ART – Jiří a Alená Koňákovi) a fresky nad varhanním strojem akad.mal. Miroslavou Trizuljakovou ze Seničky. Nynější varhany mají 2 manuály a 1710 píšťal.
Dispozice současných varhan J. Stavinohy z roku 1998
I. manuál, C-g3
1. Principál 8´ prospekt
2. Kryt 8´ dřevo
3. Roh kamzičí 8´
4. Oktáva 4´
5. Roh noční 4´
6. Kvinta 2 2/3´
7. Superoktáva 2´
8. Seskvialtera 2-3x 2 2/3´ se septimou 1 1/7´
9. Mixtura 3-4x 1 1/3´
10. Cimbál 3x ½´
II. manuál, C-g3
11. Flétna trubicová 8´
12. Salicionál 8´
13. Principál 4´
14. Nasard 2 2/3´
15. Flétna lesní 2´
16. Tercie 1 3/5´
17. Kvinta 1 1/3´
18. Mixtura 3x 1´
Pedál, C-f1
19. Principálbas 16´ prospekt
20. Subbas 16´ dřevo
21. Oktávbas 8´ prospekt, ext. č. 19
22. Flétna krytá 8´ dřevo
23. Kvintbas 5 1/3´ dřevo
24. Superoktáva 4´
25. Pozoun 16´ starší výroby
Pomocná zařízení: spojky II/I, I/P, II/P, Tremolo I.man., Tremolo II.man.
Nynější varhany byly postaveny dle neobarokních dispozičních zásad a moderních varhanářských technologií. Pravidelně slouží k doprovodu liturgie a ke koncertním účelům; opravy a ladění na nich provádí jejich stavitel, varhanář Jaroslav Stavinoha.
Dle dobových pramenů a dostupné literatury zpracoval Jan Gottwald, organolog Arcidiecéze olomoucké a ředitel kůru baziliky minor na Svatém Kopečku u Olomouce; foto Adéla Procházková, 2014.
Malé varhany na bočním kůru
Malé varhany na bočním kůru byly postaveny před r. 1723 významným varhanářem Janem Davidem Sieberem (stejně jako hlavní varhany); jiné prameny uvádějí, že nástroj začal Sieber pouze stavět a byl následně dokončen jeho tovaryšem Antonínem Richterem v letech 1722-1725. Varhany stály střídavě v kapli Jména Panny Marie na nádvoří a v bazilice. Poslední přenos nástroje do kostela proběhl v souvislosti s jeho restaurováním v r. 1988 za duchovního správce P. Gustava Riedla. Restaurování provedli varhanáři Jan Kubát a Bohumil Žloutek z východních Čech, poslední opravu provedla varhanářská dílna Dlabal-Mettler z Bílska u Litovle v r. 2012. Jedná se o jedny z nejstarších dochovaných varhan v původním stavu na Moravě.
Dispozice
Manuál, C-c3 s krátkou oktávou
1. Copula maior 8´ dřevo
2. Principal 4´
3. Copula minor 4´ dřevo
4. Nasatt 3´ 2 2/3´
5. Octava 2´
6. Quinta 1 ½´
7. Mixtura 4fach 1´ s tercií
Pedál, C-a s krátkou oktávou
8. Subbass 16´
9. Octavbass 8´
Dle dobových pramenů a dostupné literatury zpracoval Jan Gottwald, organolog Arcidiecése olomoucké a ředitel kůru basiliky minor na Svatém Kopečku u Olomouce.